nová registrace 
BIM DAY 2012

projekty

Stanice metra trasy D | Zálesí, Praha 4 - Krč

[11.6.2008] Hlavní město Praha má v plánu vybudovat novou trasu metra D, která by propojila centrum města s jižními částmi Prahy – se sídlištěm Krč a s územím Libuše. Jelikož magistrát bude pro takto nákladnou stavbu velmi obtížně shánět finance, vznikla varianta, podle které by na jihu Prahy jelo metro po estakádě – kolejišti vedoucím nad zemí, na sloupech. Metro na povrchu je velmi atraktivní pro komerční využití. Estakáda může budovami procházet a má na ně optickou vazbu, což je skvělá reklama. Jednotlivé firmy by proto přispívaly na stavbu metra, tento systém funguje například v Hongkongu. Zde prezentovaný projekt řeší jednu ze stanic na sídlišti Krč – Zálesí.

Stanice metra je živým bodem. Je to uzel, ve kterém se mísí mnoho činností. Především je to místo čekání, přestupu, potkávání lidí. Na ně jsou pak navázány další činnosti - zábava, odpočinek, obchod, atd. Konkrétní prostor u křižovatky ulic Zálesí a Štúrova je prostorově i provozně velmi zajímavý. Jedná se místo přechodu mezi zástavbou nízkých rodinných domů a výškovými objekty sídliště. Po vybudování stanice zde vznikne důležitý přestupní uzel mezi metrem, autobusy MHD a regionální veřejnou dopravou se silnou vazbou na nedalekou Thomayerovu nemocnici. Moje hlavní vize byla nafouknout okolo tohoto rušného místa bublinu. Vytvořit na lineární estakádě metra, jejímž výrazem je pohyb, rychlost a dopravu z místa na místo, kapku, která by symbolizovala zastavení, vertikální pohyb, shluk lidí. Navržená konstrukce, která prostor stanice obaluje, je složená z jednotlivých prutových komponentů, které spojovány do trojúhelníků vytváří prostorovou příhradovou konstrukci. Tento obal je navíc doplněn dalšími příhradovými nosníky, které ho zesilují, zvyšují bezpečnost konstrukce a zároveň by měly vynášet zatížení od osamělých břemen, například od zavěšeného informačního systému. Prvním problémem bylo, jak ruční skici organických tvarů převést do počítače a jak je konkrétně nadefinovat. Jak vytvořit „živý“ model, který bych mohl přifouknout nebo vypustit? Vytvářet konstrukci ručně, prvek po prvku, kde každý ze stovek prutů má jiný rozměr, jinou orientaci a jinou polohu, je nemyslitelné. Alternativní možností je „scriptování“, psaní programu, který by konstrukci bubliny vymodeloval. Většinu dřívějších projektů jsem dělal v ArchiCADu, a tak jsem se chtěl pokusit vytvořit v tomto programu i tento návrh, což mě přinutilo zajímat o tento software a jeho možnosti více do hloubky. Chtěl jsem si dokázat, že i v programu, který se používá především na architekturu typu stěna, zeď, sloup, střecha, lze vymodelovat nezvyklý tvar budovy. Rozhodl jsem se tedy pro psaní knihovních prvků pro ArchiCAD. Nejdříve bylo zapotřebí zopakovat si základní znalosti analytické geometrie, vektorový součin, výpočet odchylky dvou vektorů, atd.

Celou prutovou prostorovou příhradovinu, která tvoří nosnou konstrukci skleněného obalu stanice, jsem vytvořil jako knihovní prvek – GDL objekt (GDL je programovací jazyk podobný BASICu a je součástí ArchiCADu). Zadal jsem do něj několik parametrů, které lze libovolně měnit. To mi umožňuje velice pružně reagovat například na změny v dispozici. Mohu celý tvar nafukovat, zmenšovat, protahovat nebo vydouvat třeba jen v jednom směru a prostorová příhradovina se plynule přizpůsobuje všem změnám. Zároveň lze měnit i samotnou prutovou konstrukci, profily jednotlivých prvků, počet a hustotu nosníků, což je vhodné pro ladění poměru mezi transparentností, čitelností konstrukce, její únosností a statickým schématem. Do zdrojového kódu GDL objektu lze vložit matematickou funkci, kterou může být prostorová příhradovina tvarována, a tím je možné tvar skleněného obalu exaktně definovat. Trojrozměrný GDL prvek není jen vymodelovaný, ale je zadaný programem, což umožňuje vytvořit výstup, ve kterém by byly popsány veškeré prvky konstrukce i s jejich prostorovým umístěním, to je důležité pro samotnou realizaci objektu.

Výhodou vytváření GDL objektů je, že tyto prvky lze jednoduše vkládat do práce v ArchiCADu a je jednoduché měnit jejich libovolné parametry, které jsou v něm definovány. GDL prvky rovněž umožňují využít všechny tradiční nástroje a výhody ArchiCADu, například je možné kalkulovat rozpočet celé konstrukce, který se pružně přizpůsobuje jejím změnám. GDL programování v ArchiCADu má široké možnosti. S jeho pomocí lze vytvářet objekty, jejichž tvar je ovlivňován kupříkladu koeficientem hlučnosti komunikace nebo parametrem hustoty toku lidí. Základem je filozofie vytváření architektury, poté lze model naprogramovat.

Autor projektu: Viktor Johanis – student FA ČVUT v Praze
Konzultace projektu: Ing. arch. Patrik Kotas
Kontakt: vijoh@centrum.cz
název stavby Stanice metra trasy D | Zálesí, Praha 4 - Krč
místo stavby Praha 4 - Krč, Zálesí
Viktor Johanis
 

 
projekty
O projektu dA |  Tým dA |  Sponzoring |  Kontakt |  Facebook |  Newsletter |  RSS | mapa stránek | © 2007